Školy by měly skončit se zadáváním domácích úkolů - a některé už opravdu úkoly nedávají. Podle dětského psychologa Petra Klímy tráví děti ve škole učením už tak dost času, doma ať se s rodiči věnují sobě a svým zálibám. Co si o tom myslí odborníci Psychologie.cz?
Vlnobití na povrchu pomáhá hlubokým vodám zůstat v klidu. Mohu prožívat vztek a zůstat přitom vnitřně vyrovnaná. Jako bych byla oceánem emocí - na povrchu se strhne bouřka, ale hluboké vody zůstávají klidné. Krátká bouřka je očistná a děti ji dokonce občas vyžadují.
Obecně přijímaná a některými odborníky paušálně potvrzovaná teze o negativním vlivu rozchodu rodičů na dítě vychází nejen z reálného, ale i z idealizovaného obrazu RODINY.
V úvahách o postupném oddělování dítěte od maminky nelze pominout dvě velmi významná a povětšinou bouřlivá období dětství. Jde o období vzdoru a o pubertu, tedy dobu dospívání. Jejich spojení, i když jsou tato životní údobí od sebe několik let vzdálená, má své opodstatnění. V obou případech jde o hledání svého místa ve světě.
Život v rodině, se ženou, vyžaduje soustavné hledání kompromisů a řešení problémů. Kamarádů, s nimiž by mohl muž tyhle věci probrat, je přitom méně a méně.
Jsem dcerou víc než padesát let, ale teprve nedávno jsem si uvědomila, že moje pocity dcery jsou pro mě unikátní a vzácnou příležitostí k pochopení jednání mých dospělých dětí.
Dají se autistické děti léčit metodou pevného objetí? Mezi nepoučenou veřejností se šíří módní přesvědčení, že ano. Nevěřme však bludům a nesnažme se vnutit dětem lásku násilím!
Způsob, jakým mladí tráví většinu volného času, může v budoucnu ovlivnit jejich sociální a komunikační schopnosti. Vysvětlování a napomínání jen prohlubuje propast mezi rodiči a dětmi. Co tedy mohou tátové a mámy pro budoucnost svých potomků udělat?
Tento text odráží moji individuální zkušenost člověka, který vyrostl bez otce. Ale ta zkušenost je nyní zcela masová, děsivě masová; dvě z pěti dětí se dnes narodí mimo manželství a od poloviny těch v manželství rozených otec v průběhu jejich dětství odejde. Takže moje zkušenost je „pars pro toto“, tedy část za celek.
„Dneska dětem kontroluješ úkoly ty!“ „A ty připrav svačiny, já je dělal včera!“ Mnozí rodiče se ve snaze o nastolení spravedlivé dělby práce snaží střídat skoro ve všem půl napůl. Podle zjištění psychologů to rodinám na klidu nepřidá.
Jak je možné, že některé děti mají ke škole pozitivní vztah a jiné učení nenávidí? Nový britský výzkum ukázal, že základní kámen je už v samotném přístupu rodičů.
S malým dítětem můžete komunikovat pomocí speciální znakové řeči ještě než začne mluvit. Lépe tak porozumíte jeho potřebám, upevníte vzájemný vztah a připravíte mu úrodnou půdu pro rozvoj řečových dovedností.
Bezprostřední a téměř neustálý fyzický kontakt matky a dítěte v prvním půlroce života. Takový je recept amazonských indiánů na bezproblémové osamostatnění dítěte v pozdějším věku. Vychovávají své potomky skutečně lépe než my?
"Když ty kostičky uklidíš, když budeš mámy hodná holčička, budu tě mít moc ráda a dám ti pusu." Taková slova zdánlivě spojují lásku a výchovné vedení. Podmíněná láska je však ve vztahu k dítěti spíše destruktivní.
Byl vzděláván ve školském systému, který vycházel z toho, že svět zůstane navždy v podstatě stejný, jen s menšími změnami v módě. Ve škole jsme získali soubor dovedností, který byl založen na tom, jaké druhy práce byly nejžádanější v roce 1980.