Psychologie předškolního dítěte

Téma:
Předškolní věk dítěte je vývojové období, které začíná po třetím roce života a končí nástupem do školy. Označuje se také jako první dětství. Dítě v předškolním období charakterizuje získávání dovedností, základní činností je hra a základním sociálním úkolem začlenit se do dětského kolektivu.

Vývojové úkoly

Splnění vývojových úkolů znamená u dítěte předškolního věku:

  • Zvládnutí sebeobsluhy.
  • Rozvoj rozumového vývoje, řeči.
  • Rozvoj citového vývoje.
  • Rozvoj volních a osobních vlastností.
  • Rozvoj sociálních schopností.

Hygienické navyky

Zvládnutí hygienických návyků se vyvíjí v předškolním věku postupně. Tříleté dítě se obléká již jen s malou pomocí, umývá si ruce, udržuje celkem spolehlivě čistotu, s pomocí se nají, čtyřleté si čistí zuby kartáčkem, jí samo, pětileté chodí na záchod a obslouží se samo (při očistě někdy s pomocí) a šestileté je schopno si již zavázat tkaničky u boty na smyčku.

Rozumový vývoj

Rozumový vývoj zahrnuje zvládnutí těchto dovedností:

  • Dítě se naučí poznávat tvary, barvy.
  • Dítě má již vyvinuté prostorové vnímání – neodhadne sice ještě vzdálenosti, ale ví, co je hloubka, výška, šířka.
  • Vnímání času, zvláště hodin zůstává nevyvinuté a dokončuje se až ve školním věku.
  • Ve fantazii dítě užívá animismus (oživování neživých věcí), antropomofrismus (bere zvířata jako lidi), používá magické myšlení, kterým vysvětluje nepochopitelné jevy (hrom – čarodějnice se zlobí).

Vývoj IQ

Pokud jde o rozvoj rozumových schopností, jeho předpokladem je rovnovážný vývoj inteligence dítěte.

Kategorizace inteligence

Dosažené IQ Slovní zařazení podle IQ Výskyt
120 a více vysoce nadprůměrná inteligence – tvůrčí schopnosti 8,5%
110-120 nadprůměrná inteligence - vystuduje vysokou školu, při vysoké pracovitosti může získat mimořádné pracovní postavení 12,0%
100-110 vysoce průměrná inteligence – při vysokoškolském vzdělávání musí být pracovitý 25,0%
90-100 průměrná inteligence - dokáže složit maturitní zkoušku, v práci se uplatní ve středním postavení 25,0%
80-90 slabě podprůměrná inteligence - dokáže absolvovat základní školu a dobře se uplatnit v manuálních profesích 10,0%
70-80 nižší stupeň slabomyslnosti - s problémy zvládne základní školu, úspěšný ve zvláštní škole 10,0%
50-70 debilita, slabomyslnost – schopen absolvovat zvláštní školu 4,0%
20-50 imbecilita, střední stupeň slabomyslnosti - nevzdělavatelný, ale osvojí si sebeobslužné návyky 2,0%
0-20 idiotie, těžká slabomyslnost - nevzdělavatelný a nevychovatelný 0,5%

Mentální postižení

Mentální postižení může zapříčinit dědičnost, vlivy v těhotenství, těžký porod.

Sociální závislost IQ Možnosti
Sociálně závislí pod 25 - idiocie nevychovatelní/nevzdělavatelní (pudové projevy – 2 roky)
Sociálně polozávislí 25-50 - imbecilita vychovatelní/nevzdělavatelní (netečnost, slovně 6 let, sebeobsluha)
Sociálně nezávislí 50-75 - debilita

vychovatelní/vzdělavatelní (do tří let v normě, neporozumí vztahům, dobrá pamět, nacvičitelnost)

Řeč

Vývoj řeči pokročil v tomto věku od označování předmětu a vyjadřování činnosti (auto jede, voda teče), k vyjadřování vztahů, a to i ve složitých větných celcích. U řeči se nejdříve rozvíjí regulativní funkce (dítě rozumí), pak funkce expresivní (produkce slov).

Po třetím roce spočívá rozvoj řeči u dětí hlavně v rozšiřování slovníku, zpřesňování významu slov a zdokonalování mluvnického výrazu. Období předškolního věku znamená období nekonečných otázek - po příčině, srovnávání věcí, vyvozování závěrů, které jsou mnohdy nesprávné vzhledem k malé dětské zkušenosti. Děti také milují hádanky, ať již knižní, či inspirované reálným životem (například: mezi námi je holčička, která má růžové šatičky s modrými puntíky, kdo to je?).

S knihou dokáže dítě pracovat od 3 – 4 let, čteme básničky a kratší pohádky vyprávíme s bohatou slovní intonací a očním kontaktem, odpovídáme průběžně na otázky. Předčítání souvislého textu je možné v 5 – 6 letech, pokud v pohádce pokračujeme, převykládáme stručně minulý děj. Ve výchově dítěte je možno využít říkanky, od čtvrtého roku se děti zajímají o zpívání, hudební nástroje a rytmické aktivity (tleskání o stehna, bouchání do stolu, podupávání).

  • Do 1 roku - dítě rozumí jednoduchým pokynům a začíná opakovat jednoduchá slova, která slyší (M B PA E I O U D T N J).
  • Do 2 let - tvoří jednoduché věty, od 2 let se ptá "co je to", rozšiřuje svou slovní zásobu (K G H CH OU AU V F).
  • Do 3 let - mluví ve větách, začíná si osvojovat gramatickou stavbu vět, ptá se proč, získává nové kvality slovní zásoby, začíná se tvořit verbální slovní paměť (D T N L Bě Pě Mě Vě).
  • 4 roky - dochází ke zpřesnění slovní zásoby a gramatické stavby vět, umí již vyprávět, chápe děje, dokončuje se Ď Ť Ň začíná vývoj Č Š Ž C S Z R Ř.
  • Do 6 let - dítě chápe složité děje, má již velkou slovní zásobu, gramaticky zvládá jednoduchá souvětí, zvládá kombinaci Č Š Ž a C S Z.

Ze sociálního hlediska platí, že dítě se učí opakováním a přejímáním slov od dospělých, význam může dítě zpočátku chápat částečně, s věkem se řeč obohacuje o nové pojmy. Dítě s oblibou říká, co se mu zakazuje a co nesmí, proto není dobré dávat najevo nelibost, pokud dítě pochytí někde vulgární slovo, lépe je s neutrálním výrazem vysvětlit nevhodnost jeho chování.

Pro tento věk je typická velmi živá představivost, představy dítěte se mohou smísit s realitou a dítě může být přesvědčeno o skutečnostech, které sděluje. To, že si dítě přizpůsobuje realitu vlastním potřebám, má velký význam pro jeho vnitřní klid a duševní pohodu. S fantazijní úpravou skutečnosti souvisí problém tzv. nepravé lži. Dítě nebývá schopno lži v pravém slova smyslu, ale jde o úpravu situace tak, že dítě již pak věří své verzi, třeba za účelem, aby se vyhnulo trestu nebo odsunulo nepříjemnou realitu V představách si celou událost převypráví a nové verzi uvěří, je proto lépe domluvit dítěti, aby se chování neopakovalo, než pracně dokazovat, že si dítě vymýšlí.

Kresba

Kresba rozvíjí u dětí motorickou zručnost a v předškolní fázi prodělá vývoj od jednoduché čmáranice ke složitějšímu výtvoru. Dítě je schopno ve třech letech napodobit kresbu kruhu podle předlohy, ve čtyřech letech napodobí kresbu křížku, kreslí pána, obvykle to bývá „hlavonožec“, v pěti letech je schopno obkreslit čtverec a kresba lidské postavy má již více částí, provedení je však nedokonalé. V šesti letech by kresba postavy měla být dobře pročleněná, dítě kreslí i jiné běžné věci ( domy, stromy, květiny, auta), píše některá tiskací písmena a číslice.

Lateralita

Pravorukost či levorukost se ustaluje kolem čtvrtého roku dítěte. Je dobré od nejútlejšího věku sledovat procento pravorukých a levorukých projevů při ustálených výkonech. Laterální dominance znamená, že dítě používá přednostně určitou ruku – je zde škála projevů od vyhraněného přes nevyhraněné leváctví, ambidextrii - obourukost k nevyhraněnému až vyhraněnému praváctví (L+,L,A,P,P+). Dominance se týká nejen ruky, ale i nohy a oka, může být souhlasná , neurčitá či zkřižená.

K testování laterality je možné používat pozorování při různých činnostech:

  • Rukost – léky do lahvičky, sirky, korálky, stolní košíková, mikado, zmačkej noviny, jehla a nit,
  • Nohost – souvisí více s rukou než okem (švihová – přesnost a šikovnost, odrazová - síla, výkon (kopnutí do míče, posunování předmětu, udupávání ohně, zvedni nohu vsedě, vystup na stoličku, nasedni na kolo).
  • Okost (řídící v binokulárním vidění a zaměřovací v monokulárním vidění – pirát, kornout,krasohled).

Laterální dominance má výrazný podíl dědičnosti, připouští se však i podíl vlivů perinatálních a vliv prostředí. Dnes platí zásada nepřeučovat.

Smyslové typy

Z hlediska smyslového typu může být dítě nevyhraněné nebo vyhraněně zrakový - sluchový či dotykový typ. Zrakové typy volí při hře či učení spíše čtení, vzpomínky spíše vidí jako obrazy, sluchový typ volí častěji poslech a vybavuje si spíše mluvené slovo, dotykový typ si spíše zapisuje a používá k zapamatování motorické aktivity.

Hry

Hry mají velký význam pro rozvoj poznávacích funkcí dítěte. Především dochází k výraznému rozvoji vnímání dítěte. Hry znamenají nácvik budoucí aktivity a pro dítě jsou „vážným“ zaměstnáním., dominantní činností, která významně stimuluje rozvoj osobnosti dítěte.

Rozdělení her:

  • hry pohybové - s míčem, tanečky, přeskakování , prolézání průlezek, honičky, hry na schovávanou;
  • hry na někoho - na školu, na kamarády, na tatinka a maminku, na různá povolání;
  • hry konstruktivní - kreslení, modelování;
  • hry intelektuální - fantastické, hlavolamy, skládání.

Podle zapojení existuje dělení na hry individuální, kdy si dítě hraje samo a na hry kolektivní (soutěživé, rodinné, stolní, apod.)

Typy výchovy

Změnami prochází sociálně psychologický vývoj. Typy rodinné výchovy ovlivňují jak začlenění dítěte do sociálních vztahů, tak jejich vztah k sobě. Výchovu v rodině lze rozdělit z hlediska přijímání a podpory citového života dítěte na tyto typy:

  • akceptace - láska, přijímání individuality, respektování názorů, kamarádství a účast na životě, střed zájmu;
  • hostilita – zavržení, odtažitost, nechuť řešit problémy;
  • striktní výchova - důslednost, přísná kontrola, dodržování pravidel, vměšování se do světa dítěte, „mučednictví“;
  • autoritativnost - navozování úzkosti, trestání, vyvolávání pocitů viny, odepírání komunikace, potlačování zájmu o sexuální otázky, „lámání vůle“;
  • laxnost - nevyžadování discipliny, nedůslednost.

Neurotické projevy

Dítě může mít v tomto věku na zátěžové události reagovat širokou škálou neurotických projevů, které slouží k uvolnění napětí. Může jít o slabší nervový typ dítěte, který reaguje přehnaně na běžnou zátěž, může však jít o následek nějakého silnějšího traumatizujícího zážitku. Jde o projevy typu:

  • koktání
  • pomočování
  • stereotypie, neúčelné pohyby
  • strach/úzkost (fobie/anxieta)
  • noční děs (pavor nocturnus)
  • tiky (záškuby)
  • okusování nehtů

V případě objevivších se projevů, které jsou reakcí na stresovou událost, často pomáhají psychoterapeutické techniky jako převyprávění či přehrání události v klidném prostředí s vysvětleními či psychickým odreagováním dítěte, vhodná je i technika přerámování – je to pryč, je to jen vzpomínka apod.

Rozvoj sociálních schopností

Z hlediska společenského je hlavním úkolem této etapy socializovat egocentrismus dítěte, naučit ho navazovat kontakty s cizími lidmi přiměřeným způsobem a začlenit ho do kolektivu vrstevníků. Je to období vstupu do mateřské školy, to, jak se dítě přizpůsobí, záleží na jeho osobnostních předpokladech, na funkčnosti nově vzniklého trojúhelníku dítě – rodič – cizí lidé. Tento proces je vhodné podporovat tím, že navykáme děti na občasnou nepřítomnost rodičů, zvykáme je na péči jiných osob (zpočátku to mohou být příbuzní, později i cizí lidé).

Z hlediska temperamentu se hůře začleňují děti úzkostné, melancholické. Některé děti odloučení od rodičů nezvládají i dlouho po třetím roce a je třeba zde postupovat při začleňování do kolektivu velmi opatrně, aby u dítěte nevyvolalo negativní odezvu.

Problémy s chováním

Jako problémové jsou v tomto věku označovány děti impulzivní, hyperaktivní. Pro hyperaktivitu jsou typické tyto projevy dítěte:

  • nejdříve jedná pak přemýšlí
  • chybí schopnost zorganizovat si práci, zaměřenost
  • trpí výkyvy až poruchami pozornosti
  • spoléhá na náhodu
  • projevuje netrpělivost
  • projevuje nedostatek tolerance k druhým
  • projevuje se nepřiměřeným jednáním
  • má zvýšenou unavitelnost
  • trpí poruchami kordinace – hrubá, jemná motorika, senzomotorická koordinace

Pedagogické minimum pro hyperaktivní děti zahrnuje:

  • omezit vliv podnětů
  • přímý kontakt s vychovatelem
  • řád a pravidelnost
  • opakování
  • kratší úseky činnosti, regenerace a volnost
  • vytváření podmíněných reflexů
  • neokřikovat, nekárat, nedělat naschvály
  • chválit, ne „nachytat“

Dětská agresivita

Agresivní dítě je dalším typem problémového dítěte. Agresivita má mnoho příčin, mezi základní je možno zahrnout:

  • jednorázové uvolnění a vybití energie
  • povahový sklon
  • instrumentální jednání k cíli bez afektu – úspěch může vést k opakování takového chování, protože bylo odměněno pozitivně

Autoagrese je agrese dítěte zaměřená na sebe, jiným projevem je destrukce majetku a věcí, agrese zaměřená na lidi či zvířata.
 Vzdorovitost může být převažujícím typem chování, vzdorovité dítě je tvrdohlavé, neposlušné, zlostné, provokativní, nepodřizuje se autoritě, prosazují vlastní požadavky, hrubé, vulgární, jeho heslem je „Vítězství - i kdyby mělo být Pyrrhovo!" ( i za cenu sebedestrukce).
 Ritualizovaná agrese při soutěžích a sportech může sloužit k odvedení destruktivní agrese.

Dítě v nemoci

V předškolním věku se vyvíjí také chápání nemoci a bolesti. Nemoc pro dítě znamená nepříjemnou situaci, dítě se musí vyrovnat s problémem nemoci z hlediska:

  • pochopení - co nemocí rozumí, jaké jsou její příznaky
  • důsledků - (krátkodobé, dlouhodobé)
  • časové dimenze nemoci (jak dlouho)
  • příčiny nemoci (proč, co ji vyvolalo)
  • strategie jednání (jak ji zahnat)

Vztah k nemoci

Pochopení těchto otázek se vyvíjí po čtvrtém roce života.Bolestivé úkony pro dítě v tomto věku znamenají traumatizující zážitek a proto je příprava na ně velmi důležitá.

Vztah k nemoci se v rodině pohybuje v závislosti na povahových vlastnostech rodičů od krajního přijetí role nemocného dítěte a opečovávání až ke krajnímu odmítnutí a zanedbávání dítěte.

Mýty o bolesti

  • dítě má vysokou toleranci k bolesti
  • dítě na bolest rychle zapomíná
  • dítě má často nežádoucí účinky analgetik, rychlejší návyk na narkotika

K dítěti je třeba přistupovat v době nemoci velmi individuálně a je třeba vždy si uvědomit, že dítě vnímá nemoc i bolest také jako zvýšeně citlivý psychický stav. Předškolní dítě ve svém životě rodinném i mimorodinném si osvojuje mnoho dovedností a základní sociální chování. To, co si dítě vytvoří a začne užívat v prvních letech života, bývá v něm uloženo natrvalo.

Hodnocení: 
1
Průměr: 1 (1 vote)

If you are looking for a detailed threshold guide, try these sites: www.wonderful-prague.com