Jw - hodnocení obsahu

Snad v žádném věku nejsou mezi dětmi tak velké a viditelné rozdíly jako právě v období předškolního věku a docházky do mateřské školy. Rodiče si jistě často kladou otázku, zda je jejich dítě v pořádku a „normální“ nebo zda by nebylo vhodné zajít k odborníkovi nebo případně dítě nějak vývojově „popostrčit“. Všichni v podstatě vědí, že děti vzájemně srovnávat nemáme, ale téměř nikdo se tomu srovnávání neubrání. Cílem tohoto článku je podat rodičům určitý přehled situací, ve kterých by cesta k odborníkovi měla být samozřejmostí a zároveň popsat projevy, které, ač se nám nemusí líbit, jsou zcela normální.

The Economist, 13. 7. 2013 (přeložila Lenka Šnajdrová) V dávných dobách, kdy děti byly jen vidět, nikoli slyšet, a kdy bez odmlouvání vyhověly přáním svých rodičů, všichni věděli, jak důležité je dodržovat pravidelný čas uložení ke spánku. Co na to říkají rodiče dnešních dětí? „Jestli chodí pravidelně spát? Ani náhodou!“ shodují se většinou. Nejnovější výzkum prof. Yvonne Kellyové z britské University College London však ukazuje, že naši předkové měli pravdu – alespoň v polovině případů. Zdá se, že z pravidelného ukládání ke spánku mají prospěch děvčata, nikoli však chlapci.

Pro mnohé rodiče a děti představuje nástup do školky významnou a s nadšením očekávanou událost. Jde o nesporný, doslova hmatatelný doklad vývoje dítěte směrem k větší samostatnosti. Malý školáček se musí celé dopoledne, někdy i celý den obejít úplně bez maminky. Náhražkou za ni mu je paní učitelka, která má ke vší smůle na starost ještě dalších deset nebo i dvacet "sourozenců".

Tvrdí to zkušené učitelky PaedDr. Eva Schneiderová a PaedDr. Marie Hanzová, CSc. Mít rozvinuté komunikační schopnosti podle nich neznamená mluvit dlouho a o ničem, ale umět přesně a jasně vystihnout to podstatné.

Praha - Jak propojit dobře našlápnutou profesní dráhu s vytouženým mateřstvím, trápí nejednu mladou Češku a kvůli nedostatku školek se toto téma stalo i jednou z bojových linií aktuálně probíhající předvolební kampaně. Do této situace přichází think-tank pro sociální a ekonomické analýzy ISEA s řešením, které na první pohled vypadá jako "z Marsu": doporučuje ženám, aby si pořizovaly děti ještě na studiích. Tedy ve chvíli, kdy nemají nejen kariéru, ale často ani prostředky a zázemí pro výchovu dítěte. Svůj návrh myslí ISEA vážně a tvrdí, že je výhodný jak pro ženy, tak i pro stát.

Stres. Slovo často skloňované ve všech pádech. Odevšad se na nás valí nespočet návodů, jak se stresu vyhnout, jak s ním bojovat. Často jsme ve stresu už jen z toho, jak moc se o něm mluví.

„Z krásných a záhadných věcí se dovedou radovat děti“ Hans Selye Období předškoláka je jedním z nejdůležitějších pro jeho správný , jak tělesný, tak psychický vývoj. Trvá přibližně od 3 do 6 let. Konec není určen fyzickým věkem, ale sociálně, to znamená , nástupem dítěte do základní školy. Charakteristickým znakem pro toto období je rozvoj pohybové aktivity a intenzivního smyslového a citového vnímání. Formují se základy osobnosti, první projevy sebeuvědomování, zrychluje se proces osamostatňování. Velký zásah do života dítěte je vstup do mateřské školy.

Kolem druhého roku dítěte nastává tzv. období vzdoru, kdy se děti začínají více nápadněji vztekat a vzdorovat a bývá s nimi mnohdy těžké pořízení. Naše děti umí sebou mrsknout pěkně na zem, kopat nohama a křičet na celou tramvaj a neutiší se, ani kdybyste se rozkrájeli. U některých dětí toto období trvá až do tří let věku dítěte, ale většinou toto“vztekací „ období trvá kratší dobu. V předškolním věku dochází k poklesu vzdorovitého chování a s nástupem do školy se s nadměrnou vzdorovitostí setkáváme zřídka.

Stěžují si na něj snad všude; ve školce napadá kamarády, nerozpakuje se nakopnout i paní učitelku, kterou dříve zbožňoval, babičku bouchá hračkami a nová partnerka jeho otce ho nesnáší. Vcelku hodný kluk začíná připomínat chuligána z Bronxu.