Jw - hodnocení obsahu

Rozhovor s přední českou lékařkou a specialistkou na psychosomatickou léčbu o směřování českých žen, plodnosti a jejich roli ve společnosti.

Hostem silvestrovských Automatek byla Petra Sovová, matka sedmi dětí a předsedkyně Hnutí za aktivní mateřství. „Nejsem bojovnice za porody doma, ať mají ženy možnost rodit tam, kde se cítí bezpečně,“ říká žena, která pětkrát zažila domácí porod.

Od 15. ledna do 15. února probíhají zápisy do základních škol, v této době jsou i dny otevřených dveří v mateřských školách. V Automatkách se budeme v nejbližších dílech věnovat předškolním zařízením, státním a soukromým, lesním, montessori a waldorfským školkám a domácímu vzdělávání nejmenších dětí.

Člověk se rodí s potenciálem stát se zdravě sebevědomým jedincem, ale určitě se nerodí sebevědomý. Spíš právě naopak – člověk je jako novorozeně a dlouho i jako dítě slabší a méně schopný než dospělí pečovatelé (pro zjednodušení budeme dále používat pojem "rodiče", ačkoli je jasné, že ne všechny děti jsou vychovávány svými rodiči). Malý člověk je, pokud jde o sebedůvěru, do velké míry závislý na tom, čím jej rodiče vybaví. Načerpat zdravou sebedůvěru přirozeným vývojem v dětství je také nejjednodušší cesta, jak si věřit a jak být sebevědomý. Bohužel, takové štěstí má jen zlomek dětí. Naprostá většina z nás překračuje práh dospělosti a samostatnosti se sebedůvěrou více či méně podraženou. Kdo své děti vybaví do života zdravým sebevědomím, udělá pro ně mnohem víc, než zmůžou všelijaké kroužky, "rozvíjející" hračky, multivitamíny a dovolené u moře dohromady.

Paradoxom výchovy je, že v zásade smeruje k tomu, aby sa stala zbytočnou. A aj keď to niektorým (hlavne ženským) ušiam znie trošku bolestne, všetko naše výchovné úsilie v podstate mieri k tomu, aby nás naše deti mohli a vedeli opustiť. Ak má byť tento posledný cieľ výchovy splnený, musíme však deťom postupne prenechávať zodpovednosť za ich vlastný život, teda cielene rozvíjať a pestovať ich samostatnosť. A to nie je úloha ani samozrejmá, ani ľahká.

Každý rodič si občas potřebuje vyrazit za zábavou a dítko nechat doma. Je jen otázkou času, od kdy si můžete dovolit potomka opustit. Je třeba to dobře zvážit, zejména když jde o delší dobu.

Taky si pamatujete, jak jste od rané puberty toužili po okamžiku, kdy konečně vyletíte z hnízda? Já osobně jsem se od čtrnácti hrnula na kdekterou brigádu, abych byla aspoň trochu finančně nezávislá a svobodná, a když byl na obzoru konečně den, který mě měl odvést na vysokou – tedy od rodičů, málem jsem odškrtávala hodinu za hodinou, jak jsem se nemohla dočkat.

Také se vaše batole dostalo do stadia, že si chce spoustu věcí vyzkoušet samo? Jeho „já sám“ nebo „já sama“ je u vás na denním pořádku? Věřte, že je to zcela přirozené. Dítě si začíná uvědomovat svoji osobnost, svoje „já“. Pro rodiče to znamená jediné: obrnit se trpělivostí a své dítě na jeho cestě k samostatnosti všemožně podporovat. Úplně snadný úkol to není…

Samostatnosti je děti třeba učit již od nemluvněte. Pokud budou rodiče děcku odpírat možnost volby a budou posouvat učení se zodpovědnosti do pozdního, například školního věku, může se jim to vrátit například v neschopnosti potomka opustit rodné hnízdo.