Co je to kyberšikana?

Téma:
Zatímco v předcházejícím seriálu o šikaně jsme si řekli o čem klasická šikana je, jak se postupně vyvíjí a jak ovlivňuje nejen oběť, ale i samotného agresora, nyní si povíme více o specifické formě šikany – kyberšikaně. Zde se nejprve zaměříme na jednotlivá specifika kyberšikany a následně na její prevenci. V závěru si popíšeme skutečné případy kyberšikany, které se staly (nejen) v Čechách.

Statistika týkající se kyberšikany

První výzkumy této formy šikany v českém prostředí byly publikovány v letech 2009-2010. Ukázalo se, že děti o kyberšikaně nemají moc informací (pouze 39% dětí vědělo, co tento pojem znamená). Obětí šikany se stalo již 10% dětí a toto číslo neustále narůstá spolu s rozvojem funkcí mobilních telefonů a sociálních sítí. V současné době má již 84% dětí ve třetí třídě základní školy mobilní telefon a podobně je to s přístupem na internet. Více jak dvě třetiny osmáků má již počítač s přístupem na internet ve svém pokojíčku.

Více jak polovina dětí ve věku 14-15 let již shlédlo zesměšňující video svého učitele a nepřišlo jim to nijak špatné. Asi také není překvapením, že skoro 80% agresorů je ze stejné školy jako je oběť a více jak 50% je přímo ze stejné třídy. Pouze ve 22% případů zůstal agresor anonymní. Tento projekt prokázal také úzkou provázanost klasické šikany s kyberšikanou.

Specifika kyberšikany

Jedním z důležitých rozdílů oproti klasické šikaně je fakt, že agresor využívá moderní informační technologii a internet k psychickému i fyzickému násilí na oběti. Mobilní telefony, tablety, notebooky, ale také sociální sítě jako je Facebook, či Twitter anebo programy na chatování jako je ICQ či Skype - to vše agresoři využívají k tomu, aby komunikovali jak se svou obětí, tak se svými příznivci, z nichž někteří oběť často ani neznají.

Agresor také nemusí stát tváří v tvář své oběti a právě tato anonymita mu často dává více odvahy stupňovat svou slovní a jinou agresivitu (fotografie a kresby ponižující/zesměšňující oběť, apod.), které by jinak nebyl schopen, pokud by s obětí musel hovořit napřímo. Zároveň je pro něj také snazší bagatelizovat své činy či dokonce na ně „zapomenout“. Oběť pak na druhé straně může přestat věřit lidem ve svém okolí, protože nebude tušit, kdo je agresor a bude se tak obávat svěřit se komukoliv se svým trápením. To následně může vést k sebepoškozování či dokonce k pokusům o sebevraždu.

Dalším důležitým znakem kyberšikany je možnost šikanovat oběť prakticky kdekoliv a kdykoliv. Prostřednictvím mobilů s fotoaparátem (či dokonce kamerou) mohou agresoři nafotit oběť například na WC, či v jiných choulostivých situacích, a následně během jednoho kliknutí rozeslat buď spolužákům, anebo do sociální sítě, která následně umožní velice rychlé rozšíření. Oběť se pak přestane cítit v bezpečí, protože bude dostávat posměšné SMS zprávy, emaily, apod. ať už bude doma anebo ve škole. Proto je důležité, aby si nejen oběť, ale i agresor uvědomil následky svých činů. I o tom jsou pokročilé kurzy FAST Defense pro děti a mládež.

Kdy řešit kyberšikanu?

Na to je jednoduchá odpověď – co nejdříve. Ačkoliv zatím kyberšikana jako taková není klasifikována jako trestný čin, některé její aktivity již mohou naplňovat skutkovou podstatu trestného činu. Jedná se například o vydírání, vyhrožování, stalking, apod. Právě proto je potřeba dodržovat určitá pravidla při vlastním řešení případů kyberšikany. Například na dětských kurzech FAST Defense, které jsou zaměřené i na prevenci šikany, dětem vysvětlujeme jaký je rozdíl mezi neškodným škádlením a šikanou. I u této formy šikany musí děti včas rozeznat, kdy se jedná o pouhý vtip (který se mimochodem může velice ošklivě vymknout kontrole) anebo již naplňuje podstatu šikany tím, že ponižuje, zesměšňuje, zastrašuje, či vydírá oběť.

Dr. Michal Kolář v tomto případě doporučuje provést následující kroky:

  1. Ukončete veškerou komunikaci.
  2. Nereagujte a neodpovídejte agresorovi.
  3. Nesnažte se „oplácet stejnou mincí“, jelikož velice často se to obrátí proti oběti a s daleko větší silou.
  4. Ihned zamezte agresorovi k dítěti fyzický přístup.
  5. Zablokujte agresorovi i virtuální přístup (facebook/twitter profil, ICQ účet, přesměrujte emailové zprávy od agresora na svůj email, apod.)
  6. Pokud možno uchovejte si i předešlou komunikaci (SMS, email,...) s agresorem tak, abyste měli dostatek důkazů pro policii.
  7. Oznamte útok ve škole i na policii
  8. Obraťte se na specializované instituce (pedagogicko-psychologické poradny, střediska výchovné péče, speciální pedagogická centra, apod.), kteří vám budou asistovat při řešení šikany a mohou zabránit případným chybám, kterým by se i nechtěně mohli neproškolení pedagogové či policisté dopustit. Doporučuji například tyto stránky, kde naleznete potřebné informace: Společenství proti šikaně

Pokračování příště, kdy si povíme o prostředcích a typech kyberšikany....

Zdroj: Kyberšikana (Vanessa Rogers), nakladatelství Portál, vydáno v roce 2011

Hodnocení: 
Zatím nehodnoceno

If you are looking for a detailed threshold guide, try these sites: www.wonderful-prague.com