Chládek: Škola povinně od pěti. A rodina čím dál zbytečnější

Téma:
Komentář Martina Fendrycha: Stát čím dál víc přebírá roli rodiny, otce a matky. A rodiče si na to zvykají - výchovu svých dětí ochotně přehodí na školu, na stát, a vyžadují ji po něm. Tragické.

Už od pěti let budou české děti muset chodit do školy. Nebo do školky. Věk, kdy holčička nebo chlapeček „odejde“ z rodiny do světa, se tak neustále snižuje. Argumenty: dítě má do první třídy nastoupit připravené, schopné se učit. Mít základní návyky, umět dávat pozor na výuku, zavázat si tkaničky, jíst ve školní jídelně, zpívat, malovat, dobře artikulovat.

Dnes „nulté ročníky“ navštěvují děti z chudších rodin, z poloviny Romové. Učí se tam právě základní dovednosti, které se nenaučily doma, aby mohly přijít do první třídy a být na stejné úrovni jako jiné děti. Školský zákon mluví o přípravných třídách. O zařazení dítěte do nultého ročníku rozhoduje ředitel školy. Řídí se doporučením pedagogicko-psychologické poradny. Musí mít souhlas rodičů. Přípravné třídy povoluje krajský úřad. Ten také na jejich provoz poskytuje peníze. Loni existovalo 282 přípravných tříd ve 238 školách a chodilo do nich 3480 dětí.

Zákon dnes jasně říká, že „nulťáky“ jsou určené „pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, které jsou sociálně znevýhodněné a u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj“. To má logiku a podle expertů to kupříkladu dětem z vyloučených sociálních oblastí hodně pomáhá.

Ministr Marcel Chládek (ČSSD) ovšem chystá převratnou změnu. „Poslední rok předškolního vzdělávání považuji za klíčový. Měl by být v celé republice povinný,“ říká. Povinný pro všechny děti. Chládek má za to, že rok v mateřské školce nebo nulťáku zásadně ovlivní jejich budoucí profesní kariéru. Děti, které předškolní průpravu neabsolvují, jsou podle ministra v první třídě znevýhodněny. „Postupně začnou za ostatními zaostávat, až jsou nakonec z hlavního vzdělávacího proudu vyloučeny.“

Na školy se pěkně přepinkne nedostatek mateřinek

Ministrova představa je zcela jasná: povinně buď mateřská školka, nebo nultá třída. Rodiče předškolních dětí by si mohli vybrat, kam by dceru či syna poslali. Obě varianty by byly rovnocenné. A obě by byly také bezplatné. Mluvčí ministerstva školství Klára Bílá o nultých třídách sdělila: „Budou určené všem dětem bez rozdílu. Doteď tato možnost byla jen pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí. Kapacita bude jen na konkrétním zřizovateli.“ - Dodejme, že dnes v nultých třídách pracují učitelé pro první stupeň nebo také speciální pedagogové. V některých případech mají k dispozici asistenta.

(Není pochyb, že taková změna bude pekelně drahá. Jakmile se zavede povinná školní docházka od pěti let, nulté třídy zadarmo, budou školy muset nabrat kantory, speciální pedagogy, asistenty, se vší pravděpodobností budou muset mít více tříd, tělocvičen, prostor na hraní, který často chybí ve školních družinách i dnes. Ministr Chládek by měl předem vědět a říct, na kolik miliard ta legrace státní kasu přijde.)

Je celkem jasné, kam socialistický novátor Chládek míří. K systému, který pohltí všechny děti, všechny rodiny bez rozdílu. Česko dnes trpí akutním nedostatkem mateřských školek. A ministr školství to, jak vidíme, lehce vyřeší – přehraje problém na školy. Děti budou od pěti let povinně umístěny buď ve školách, nebo půjdou do mateřinky. Je to tak snadné.

Nápad krásný. Moderní. Nulté třídy jsou nepochybně výborné pro děti ze sociálně vyloučených lokalit. Z rodin, kde jim otec a matka neposkytují dostatek péče, málo se o ně starají, málo si s nimi hrají, málo je učí. Takové dítě v přípravné třídě dožene, co neumí, a nemusí být strkáno do zvláštní (praktické) školy, kam často vůbec nepatří. Což je samozřejmě skvělé.

Jenomže najdeme spousty dětí, které naštěstí žádný nultý ročník nebo mateřskou školu nepotřebují. Matka a otec se o ně starají, pečují o ně. Pokud to není povinné, ani je nenapadne dítě posílat v pěti letech do školky nebo do nulťáku. Velkou chybou Chládkova řešení je ona povinnost. Proč by měli rodiče, kteří mají třeba víc dětí, jeden z nich je doma a stará se o ně, posílat kluka či holku dřív do školy? Nedává to smysl. Navíc dítě strčené o rok dřív do školy de facto přijde o rok dětství. A ještě jedna věc. Je trakřka jisté, že bude velký rozdíl mezi mezi školkami a nultou třídou. Děti ze školek budou na jiné úrovni než holčičky a chlapečci, kteří nastoupí od pěti rovnou do školy a povedou je kantoři.

Čím dál zbytečnější rodina

V zásadě pokračuje dost strašlivý trend, kdy rodina je oslabována ve svém základním smyslu, a tím je výchova dětí. Už dnes vidíme silnou tendenci mnoha rodičů hodit výchovu na školu, přepinknout ji od sebe na kantory prvního a druhého stupně základní školy. Otcové a matky zhusta chtějí po škole (tedy po státu), aby dohnal to, co oni zanedbali. A to se vůbec netýká rodin ze sociálně slabých nebo vyloučených oblastí, ale rodin dobře situovaných, které jen na výchovu potomků „nemají čas“.

Uzákoněním povinné školní docházky od pěti let (nultá třída nebo mateřská škola) se tento trend jen úplně bezduše posílí. Nic nového pod sluncem. Podobný záměr Marcel Chládek předvedl, když se rozhodl, že z novely školského zákona vyškrtne možnost, aby rodiny mohly vzdělávat své děti doma i na druhém stupni základní školy. Přitom „domácí škola“ v šesté až deváté třídě už běží jako experiment a osvědčila se. Stát to ovšem asi zvládne lépe...

Když to takhle půjde dál, za chvíli se děti po narození budou odkládat do předškolních výchovných zařízení a rodiče se na ně budou jenom chodit přeptávat: „Tak co, jak mu to jde, tomu mýmu klukovi? Špatně? Hm, to si na vás budu stěžovat. Je to přece moje dítě.“ – Zavádět povinnou školu od pěti let nemá smysl tam, kde se rodiče o děti starají a chtějí starat. Mám čtyři děti, žádné nechodilo do mateřské školky (jen jedno jednou týdně na dvě hodiny, když to zavedli jako povinné), žádné nemělo ve škole zásadní problémy. Nevěřím, že stát vychová moji dceru nebo syna líp než rodina, že dá pětiletému dítěti víc než matka nebo otec.

Do trendu „stát supluje rodiče“ patří nejen nahánění dětí do školy od pěti let, nejen Chládkova snaha omezovat domácí školu, ale také často se opakující návrhy poslanců, aby byla snížena hranice trestní odpovědnosti na čtrnáct, dvanáct, nebo dokonce i deset let. Nezvládli jsme výchovu, tak nechceme nést odpovědnost. Rodina je prostor, laboratoř, kde se dítě učí vztahu, učí se lásce. Tu mu ani Chládek, ani nulťák neposkytne.

Hodnocení: 
5
Průměr: 5 (1 vote)

If you are looking for a detailed threshold guide, try these sites: www.wonderful-prague.com