Automatky: Jaká jsou reálná rizika (ne)očkování dětí?

Poslanecký zdravotní výbor projednával minulý čtvrtek novelu zákona o očkování. Rozvířily se debaty o sankcích za porušení očkovací povinnosti, ale také o tom, zda rozhodnutí o očkování dětí má či nemá být v kompetenci rodičů. Jaká jsou ale reálná rizika očkovacích látek a co dětem může hrozit? Jak se očkování vyvíjí a proč systém tolik bazíruje na povinném očkovacím kalendáři a zachování tzv. kolektivní imunity?

Do Automatek přijala pozvání pediatrička, matka čtyř dětí a místopředsedkyně Vakcinologické společnosti ČLS JEP Hana Cabrnochová a matka tří dětí, předsedkyně spolku Rodiče za lepší informovanost a svobodnou volbu v očkování Martina Suchánková.

Mezi povinné očkovací látky patří tetanus, černý kašel, spalničky, zarděnky, záškrt, příušnice, dětská obrna a žloutenka typu B. Proč jsou povinné? Vyskytují se, nebo se mohou vyskytovat, pokud je očkovat nebudeme? „Tak třeba spalničky. V loňském roce jsme čelili poměrně významnému nárůstu incidence. Byl to Ústecký kraj, kde onemocněli pouze a právě ti, kteří nebyli očkovaní,“ vysvětluje Hana Cabrnochová.

„Ale třeba žloutenka typu B je onemocnění, které dítě vlastně nemůže dostat, možné riziko nežádoucího účinku z očkování je vyšší než riziko nákazy a je nutné, aby o tomto rodiče mohli rozhodnout,“ dodává Martina Suchánková. Kvůli riziku nežádoucích účinků se Martina rozhodla svoje děti neočkovat. Teď ale nemůže svoje děti zapsat do školek a jiných kolektivních zařízení.

Jaké jsou tedy nežádoucí účinky očkovacích látek, kolik dětí plošně v České republice postihují a jak s takovou situací může rodič či pediatr nakládat?

Hodnocení: