5 morálních principů, důležitých pro život dítěte
Svému potomkovi chcete předat základy slušného chování a vysvětlit mu, jak se chovat, pokud nechce růst pro kriminál. Aby vaše snaha nepřišla vniveč, máme pro vás tipy, které vám celou tuto etapu výchovy zjednoduší.
1. POCTIVOST
Pomozte dítěti najít sílu a způsob, jak sdělovat pravdu. Nejjednodušší metoda, jak vychovávat z dítěte přímého a pravdomluvného člověka, je chovat se stejným způsobem. Jestliže si vymýšlíte nepravdy a před dítětem je vydáváte za skutečnost, vaše ratolest na tom bude podobně. Važte proto slova a spolu s tím dbejte na to, abyste na sdělení malého človíčka nereagovala přehnaně.
2. SPRAVEDLNOST
Trvejte na tom, že děti za své chyby musejí platit. Každé dítě by se mělo naučit, že pokud udělá nějakou akci, zákonitě následuje reakce. Jestliže vaše dítě něco provede nebo se mu něco nepovede, je namístě vysvětlit mu, že chyba se sice stala a nemá se z ní nijak vylhávat, ale že každá věc se dá napravit. Vy jako autorita pak vždy musíte ukazovat, že dokážete nejen zjednat nápravu, ale také že opovrhujete heslem padni komu padni a spravedlnost je pro vás na prvním místě žebříčku hodnot.
3. ODHODLÁNÍ
Podporujte děti v přijímání výzev. Myslíte si, že nejlepší, co můžete svému dítěti říkat, je věta: „To ani nezkoušej, gymnastika mi také nikdy nešla, jsi levá po mně, ty obrázky ti taky moc nejdou.“ I kdyby to nakrásně byla pravda, nevyslovujte před dětmi podobné věty ani omylem. Naopak zkuste své potomky povzbudit, když se jim nebude chtít do činnosti, kterou jim nabízíte. Podobně se vrhejte do akcí i vy a nikdy s miskou buráků v klíně, sedíc u televize, neříkejte: „Proč bych to dělala, stejně na to nemám.“ Váš negativismus se podobně jako jed dostane do žil nepoznamenaného organismu a v pubertě, až se budete snažit přinutit dítě k nějaké činnosti, se vám váš postoj vrátí.
4. SOUCÍTĚNÍ
Naučte děti přemýšlet o pocitech druhých. Děti se perou – o hračky, o to, kdo první dostane bonbonek… A vy jako rodič byste měla zasáhnout a dětem vysvětlit, proč je důležité vážit slova a přemýšlet nad tím, jestli slova nebo činy nemůžou druhému ublížit. To, že dítě vezme kamaráda na pískovišti lopatkou po hlavě, se sice děje, ale vysvětlil někdo nebohému batoleti, že to bolí a jeho kamarád se kvůli tomu může i trápit? Pokud nebudete dítěti chování a snahu vcítit se do pocitů druhých vysvětlovat odmalička, může se z něj stát citově plochý člověk.
5. LÁSKA
Velkoryse ji rozdávejte. Rodiče si většinou myslí, že láska je druhou přirozeností dítěte. Omyl. Dítě dělá přesně to, co vidí u svých rodičů, prarodičů a dalších blízkých osob. Děti rády slyší slovíčka „miluju tě“, a proto byste měla malého objevitele přesvědčovat o své lásce denně. Není to směšný americký zvyk, své dítě tím psychicky podpoříte, ukážete mu, že za ním stojíte, i když se občas pere s kamarády. Ukažte a dokažte mu, že s projevy lásky není třeba šetřit.